|
Český skauting
Jednou z prvních nejvýznamnějších organizací byl Sokol, který vznikl roku 1862 z podnětu Dr. Miroslava Tyrše. Ze Sokola byly odvozeny další organizace např. Orel. Vedle tělesné výchovy pěstovaly tělovýchovné spolky též zpěv, divadlo, konaly besedy, přednášky a další společenské akce. Na přelomu století u nás vznikly sportovní kroužky mládeže. Klub českých turistů podporoval turistiku dospělých i mládeže.
Antonín Benjamín Svojsík
Profesor tělocviku, který byl náčelníkem sokolské župy. Jako nejmladší účastník pěvecké soutěže získal přezdívku Benjamín. Při návštěvě v Anglii poznal skauting, ihned zkoušel prvky skautské výchovy s několika kluky a začal organizovat český skauting. Roku 1912 vyšla naše první skautská publikace Český skaut. Vydal základní knihu pro náš skauting - Základy junáctví. Pro český skauting nalezl domácí vzor a tradici českých Chodů silných a statečných lidí sžitých s přírodou. Pojmenování "junák" jsou převzaty z Holečkova podání života slovanských hrdinů, černohorských junáků. Nejprve zamýšlel začlenit skauting do Sokola, to se mu však nepodařilo. Proto založil skautský odbor při svazu spolků přátel tělesné výchovy mládeže v Praze. Za znak byla přijata skautská lilie s psí hlavou v Alšově podání.
O prázdninách roku 1912 uspořádal první tábor, v Orlovských lesích pod Lipnicí. Do skautských dějin vstoupil tábor ředitele Půlkrábka, kde se zrodila první krajinková podsada - typická pro náš skauting, která nemá ve světě obdobu. Roku 1914 byl založen samostatný spolek Junák - Český skaut. Mezi prvními moravskými skauty byli také přátelé Jiří Wolker a Rudolf Plajner. Roku 1915 se ustavil dívčí skauting u nás. Téhož roku se konal první tábor družiny Sasanek u Živohoště vedený Vlastou Štěpánovou. 28. října 1918 byla zřízena skautská pošta a její známky byly nejen prvními poštovními známkami Československa, ale také prvními skautskými známkami na světě.
Na Slovensku se skauting rozvíjel značně pomaleji. Skauting tam vedl český propagátor
skautingu prof. František Šmilauer. Vycházel tam časopis Buď připravený.
Nacistická okupace (1939 - 1945)
Roku 1940 vniklo gestapo do některých junáckých táborů, provedlo prohlídky, majetek zkonfiskovalo nebo vandalsky zničilo a účastníky táborů rozehnalo. Táboření junáků bylo zakazováno pod záminkou, že se v táborech provádí branná výchova zaměřená proti Německé říši. 4. listopadu gestapo obsadilo ústředí a znemožnilo mu činnost.
Doma se četné junácké oddíly ve snaze zachovat skauting skryly v Klubu českých turistů, Foglarových čtenářských klubech mladého hlasatele, sportovních klubech… a pracovaly v nich nadále. Junáci se doma podíleli na odboji proti nacistickému Německu, prováděli drobné sabotáže, rozšiřovali zprávy zahraničního vysílání, shromažďovali zprávy, které předávali k vysílačkám.
Obnovený Junák (1945 - 1948)
S obnovou svobody zahájila ihned činnost skautská organizace a do junáka se hrnula mládež toužící po radostném a činném vyžití. Pomáhala republice při žních, v lese, při sklizni chmele i jinde. Náčelníkem se stal Dr. Rudolf Plajner, náčelní Vlasta Koseová.
Potlačení skautingu (1948 -1967)
Začalo budování pionýrských organizací, skautské oddíly se rozpadaly a ukončovaly svoji činnost. Junák byl rozpuštěn a výchova dětí předána nově založené monopolní pionýrské organizaci, v níž byla pěstována především politická výchova. Skauting byl všude vláčen jako škůdce, nepřítel mládeže našeho státu.
Pokus o vzkříšení Junáka (1968 - 1970)
V pionýrské organizaci se brzy začaly objevovat skautské prvky. V turistických kroužcích, svazarmu… začaly vznikat oddíly pro mládež přitažlivější, konkurence pionýrských. Proběhly velmi úspěšné tábory. 18. ledna 1969 se junáci otevřeně zúčastnili pohřbu Jana Palacha. Byl zaveden tiskový dozor, byli odvoláni šéfredaktoři Skaut - Junáka a skautingu. Představitelé pionýrských organizací otevřeně skauting odsoudili. Ovšem střediska a oddíly pracovaly horečně dále.
Opětné potlačení (1970 - 1989)
Tlak komunistické strany na další zrušení československého skautingu sílil. Došlo k diskriminaci činovníků některých jednotek. Z hnutí byli vyhnáni ti, kteří s KSČ nesouhlasili. Mnozí činovníci byli propouštěni ze státních služeb a byli degradováni v zaměstnání. V roce 1970 rozhodly orgány totalitní moci o ukončení činnosti Junáka. Dopis z 15. září adresovaný ministerstvu vnitra ohlašoval ukončení činnosti Českého Junáka. Většina členů s tím nesouhlasila. Část skautských oddílů pokračovala bez přerušení v práci různých organizacích. Tyto oddíly pracovaly jako Mladí požárníci, jako ochránci přírody, ve Svazarmu a hlavně v turistických oddílech.
Skauting po čtvrté
Zhroucením komunistického režimu u nás v listopadu 1989. Do činnosti se zapojila většina dřívějších činovníků. Československá skautská organizace byla znovu přijata do světových ústředí. Starostou Českého Junáka se stal br. JUDr. Jiří Navrátil. Organizace se názývá "Junák - svaz skautů a skautek ČR". V dubnu 1995, padesát let po popravě slezských junáků zapojených do protifašistického odboje, byla mohyla na Ivančině poškozena vandaly a pak upravena do nového tvaru a navíc vztyčen v její blízkosti obelisk. Památník se stal symbolem nezlomnosti skautských myšlenek a místem setkávání skautů všech generací ze všech koutů republiky i bratrů a sester ze zahraničí. Kameny, ze kterých mohyla vznikla to dokazují. Mezi tradiční velké akce patří po roce 1990 pravidelně každý lichý rok Svojsíkův závod a každý sudý rok závod vlčat a světlušek "O totem náčelníka a vlajku náčelní."
Téměř devadesátiletá cesta našeho skautingu znamená léta nadšení, nadějí, houževnaté práce, zklamání i radosti a zápasů. Je to cesta vpravdě pro skauty a skautky. Chvíli se vine jarním lesem očekávání, pak stoupá do hor překážek, jde vyprahlou krajinou protivenství a přechází úskalí a sotva nakrátko stane na louce utichá vody. Připomíná spíše putovní tábor než klidné táboření. Svítí na ni letní slunce nebo se zatahují mraky, a často nad ní bouří. Je tvrdá, nelze na ní šetřit silami, a přece je krásná… A hlavně jistá, vždyť ji ukazuje kompasová lilie. Je SKAUTSKÁ.
|
|
