Rtyňský skauting
Rtyně v Podkrkonoší
Rtyně náleží dnes k největším obcím na Trutnovsku. Dříve bývala na panství náchodském. Počtem domů (624) i obyvatelstva (2838) se vyrovnala menšímu mestečku. Založena byla ve 2 pol. 13. století, t.j. v době kdy vznikl blízký hrad Vizmburk, k němuž náležela. Později se dostalo panství vizmburské k Náchodu.
Rtyně má velmi krásnou polohu v kotlině rtyňsko-svatoňovické pod Jestřebími horami. Touto kotlinou vedla starodávná zemská stezka Strakovská, která spojovala Trutnovskou stezku s cestou Kladskou. Po této Strakovské cestě, která vedla přes Jestřebí hory, přicházela do zdejšího kraje záhuba ve způsobě cizích, nepřátelských vojsk. Jen jednou přišla tudy tomuto kraji záchrana! Bylo to 9. května 1945, kdy navečer zarachotily na horské cestě sovětské tanky. Ty přinesly záchranu tomuto kraji. Všechno obyvatelstvo pod Jestřebími horami vděčně toho vzpomíná.
Antonín Vorlický
Založení
Psal se pátý květen 1945. Povstal národní boj za svobodu a nezávislost Československa. Vlajky, prapory svobodné vlasti zase hrdě vlály nad českými zeměmi. Po květinové revoluci nastala pilná práce. Avšak práce pro národ - pro nás. Mládež, která za nacizmu byla tak decimována, se začala probouzet k novému životu.
V Úpici se obnovoval po šestiletém spánku "JUNÁK". Několik zdejších hochů, kteří měli o to zájem, sdružil bratr Ladislav Pátek a obstaral jim přihlášky. Tito chlapci byli zařazeni nejprve do oddílu velkosvatoňovického. Později však i jiní hoši pod vedením bratra J. Žida se začali o junácku činnost zajímati. Po čase se družina z Velkých Svatoňovic spojila s ostatními a vznikl tak samostatný oddíl r t y ň s k ý. To byly začátky "Junáka" ve Rtyni v Podkrkonoší. Z toho vidíme, že největší zásluhy na tom měli bratr Ladislav PÁTEK a bratr Jaroslav ŽID.
Na oddílové schůzce, konané dne 3. října 1945 - v neděli - se rozhodlo, že náš oddíl bude rozdělen na dvě družiny. První družina "Lesáci" - bratr Vladimír Prouza (rádce), druhá "Stopaři" - bratr Kult (rádce). Zárověň byl jednohlasně zvolen br. Jaroslav Žid vedoucím oddílu a jeho zástupcem br. Josef Friede. Na této schůzce byl též přítomen bratr Miroslav Valenta, který má velikou zálibu ve zpěvu a proto jsme se učili základní junácké písně. Schůzka byla zakončena junáckým pozdravem a chlapci se rozešli do svých domovů. Tyto další oddílové schůzky i družinové schůzky byly konány v obecné škole v přízemí za kuchyní, kde měla místnost hospodářská škola.
Dne 24.března 1946. Na požádání Místní osvětové rady jsme udělali brigádu, vykopali jsme jámy pro stromky u lipky svobody (pod kostelem).
Dne 7.dubna 1946. Slavnostní vysazování stromků, pro něž jsme před čtrnácti dny vykopali jámy. Od škol šel průvod k Rychtě , u hřbitova se točil k lípce Svobody, kde měl proslov p. Orlický. Letos poprvé jsme byli v krojích. Celé odpoledne jsme sázeli stromky.
První klubovna (6.Ledna 1946) / Dne 13.července 1946 Zada u Litochlebů. První tábor v našem junáckém životě.
O prázdninách 1947 se bratr Lapa - Ladislav Pátek zúčastnil o prázdninách oblastní lesní školy v Rokytnici v Orlovských horách, kterou vedl Milota Fanderlik. Láďa se vrátil z LŠ s novými zkušenostmi a hlavně s novým nadšením do práce…
Předání majetku
Bohužel z politických důvodů, byla činnost junáka pozastavena, pravděpodobně v roce 1951 od kdy pochází tento dokument adresovaný Jaroslavu Židovi: "Dne 14.února 1951 ve 20 hodin se koná v klubovně ČSM výborová schůze skupiny, na které bude projednáváno předání majetku bývalého Junáka ve Rtyni v P. místní skupině ČSM. Jelikož jsme zjistli, že jsi registrován jako poslední vedoucí oddílu, žádáme Tě, aby ses na tuto schůzi dostavil, jinak bude zavedeno trestní řízení. Vezmi s sebou soupis majetku. Doufáme, že se na tuto schůzi dostavíš. Děkujeme Ti."
Tak se i u nás skauting odmlčel až do roku 1968.
Obnova 1968
V březnu tohoto roku pod vlivem revolučních událostí a příslibu demokracie, se i ve Rtyni obnovuje činnost skautů. Všichni se snaží dohnat více než patnáctiletý útlum, pořádají se rádcovské kurzy, lesí školy (Ústřední dívčí Lesní škola na Zadech u Litochlebů, kterou rtynští junáci pomáhali stavět). I ve Rtyni se všichni s nadšením pouští do práce, pořádají schůzky tábory, kurzy… Z této doby máme i dvě oddílové vlajky a hymnu střediska.
Hymna střediska
Sestry a bratři vzhůru
rodí se nový den
svoboden je náš skauting
nebude pokořen.
Po celém světě širém
rovy skautů jsou
neváhaly dát život
za zemi svobodnou.
I dneska připraveni jsme
posloužiti národu
za bratrství
ale nikdy za sprostou porobu.
Ať naše píseň krajem
vesele burácí
jdem vždy v jednom šiku
vždyť rtynští jsme junáci.
Historie nám praví
Rychetský svobodu měl.
Ale za práva jiných
Hrdě bojovati šel.
K odkazu jeho
My se dnes hlásíme
Co povinností naší je
To taky splníme.
Aby se měli noví skautíci kde scházet, byly zakoupeny dvě klubovny a ze zemědělského fondu odňat pozemek na Žabárně. Tam byla postavena jedna z kluboven. Po třetím táboře - v Jablonném roku 1970 byla činnost junáka opět ukončena a zabaven majetek.
A jsme tu zase - 1990
Junák svaz skautů a skautek České republiky je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení sdružující své členy bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, rasy nebo jiných rozdílů. Středisko Rtyně má evidenční číslo 525.03. je složeno ze 3 oddílů. Vůdkyní střediska je Alena Pavlová a její zástupci jsou Petra Ilchmannová a Stanislav Řezníček.
